Jaký pán, takový pes - říkává se. Pozapomíná se však na pejskaře mého typu, totiž takové, kteří se hafany dočista obklopili. Který pes je pak jako jeho pán? Ten první? Poslední? Nebo snad všichni? Naše smečka rozhodně není jak přes kopírák. Každý její člen je jiný, je to osobnost. Vztáhnu- li si na ně ono známé pořekadlo, jímá mě hrůza, co vlastností se u mě a příslušníků mé rodiny najde. Že bych snad Bertovi dávala vzor v uštěkanosti? Bobininy vlastnosti mě děsí snad ještě víc. Podivínka se silnou vazbou na domov ( šatna) a své věci, které dokáže hlídat před všemi s nasazením vlastního života. Barunčina nesnášenlivost k psím kolegům.....to snad ne? S lidmi opravdu docela dobře vycházím. Zbývá Andulčin smysl pro humor a....její bláznovství. Ano, tak tady se musím zamyslet, i když vpodstatě tuším, že na tom by něco mohlo být, říkám si....mohla jsem dopadnout i hůř.

                                    Anninčina sestřička Argitka