Po nesnadných začátcích ve smečce se Ann brzy adaptovala jak na prostředí, tak na osazenstvo našeho domu. Spravedlivě všem na uvítanou ukusuje kus ucha- panička, návštěva.....všechno jedno- kouše do všeho, co jí příjde pod tlamku plnou ostrých pichlavých zoubků, baští granule s velkým apetitem, dělá loužičky a hromádky( s apetitem snad ještě větším), hraje si s některými psíky a vzorně spinká. Prozatím mohu prohlásit, že je to  pohodové štěně. Využíváme její nezměrnou energii k přetahovacím a aportovacím hrám. Bohužel je venku počasí dost nepříznivé, takže pohyb po rozbahněné zahradě není nic moc.  Umíme  už první jednoduché cviky.

 V pátek 14. 5.jsme byli Anninku očkovat. Paní doktorka nařídila ještě měsíc bez cizích pejsků, aby nechytla nějakou nemoc. Těšila jsem se, že to bude dřív, ale co se dá dělat. Štěně chceme zdravé, tak to vydržíme. Ann cestou trochu kňourala a byla hrozně nesvá. Osobně jsem si to zdůvodnila tím, že byla poprvé někde sama bez ostatních pejsků. V ordinaci se ale chovala předpisově. Při pichuli ani nekvikla. Paní doktorku jsme maličko obohatily o poznatek, že existuje plemeno s názvem " australská kelpie" neb prohlásila, že tento název slyší poprvé v životě:-).

  V neděli se možná vypravíme na procházku po vesnici. Nepůjdeme mezi pejsky, ale zkusíme si vodítko a rozšíříme Aňulce obzor za plot naší zahrady.

                                                                                    Foto: Vašek Závada