pacinky

TŘEBOVICKÉ DVOJZKOUŠKY


 Na tyto závody jsem se nemohla nepřihlásit.Poté, co se přírodní živly postaraly o můj  bojkot závodů v Suchdole, měla jsem tyto přímo za humny a počasí vypadalo umoudřeně. Žádné závěje, odhrnované před závody sněhovou radlicí. Naopak- příjemné jarní sluníčko s vlahým větříkem. Příroda to nastavila ideálně, škoda, že až tak ideální  nebyla  naše dvojková premiéra. Prezence byla v 11 hod, jenže léta zažitý nedělní model časných rodinných nákupů v Kauflandu, mi změnil plány. Na místo jsem byla "vyvržena" z auta už před devátou a protože s jedním autem odjela už v sobotu Eliška a druhé potřeboval táta, zůstala jsem na place trčet s nadějí, že se snad...možná...asi...pravděpodobně...kéž by :-D...někdo slituje a cestou domů mě svým autem alespoň přiblíží k Vřesině ( Upřímně řečeno cesta s batohem, rozměrným domečkem a rozjívenou kelpií by byl po celém dni přímo hororový scénář.)

 Trojkové zkoušky jsem si užila. Stále stejné týmy, ale rovněž stále ty stejně skvělé výkony. Nezbývá než tak trochu zdravě závidět, jak to těm mladým holkám krásně jde...

  První dvojkový parkur se mi moc líbil. Vypadal, že by se v našem podání eventuálně mohl dát zvládnout. Dvě místečka mi sice nějaké ty malé vrásky na čele dělala, ale k běhu jsem vzhlížela notně optimisticky. Hned po třetí překážce ale můj optimismus začal pomaličku slábnout...Annie se vyřítila na trať jak neřízená střela. Běžela, jako by v životě netrénovala malé oblouky, jako by na tréninku nemusela poslouchat vůbec žádné povely. Zóny sice dala všechny, ale o jejich předpisovosti se rozhodně nedá mluvit. Jedno ze dvou obávaných místeček se nám stalo osudným. Špatně vyřešená situace na parkuru způsobila, že když mě Annie hned po vyběhnutí z tunelu neviděla, namířila si to do něj ještě jednou. " Si tady zaběhám tunel a panička se mezitím snad objeví..."pomyslela si asi.

  Druhý parkur se mi už tak moc nelíbil. Ale na to se nehraje. Postavily jsme se mu s Ann čelem. Jen na startu jsem kapku vyšla z koncentrace, když jsem byla vyzvána ke startu jako "Panáčková" ( Probůh..kdy už se ti lidi naučí číst?) Běh nebyl pěkný. Opět oblouky, nejistá houpačka, špatný náběh do slalomu a nakonec zopakovaná skokovka. Nějaký ten úspěšný běh se tedy odkládá...

  Okolo 15hod. začínaly jedničkové běhy. Teoreticky jsme mohly s Ann domů, prakticky jsem však našla "oběť", která nás odveze...s jediným háčkem. Až doběhá jedničkové zkoušky. Fandily jsme tedy aspoň ségře Argitě s paničkou. Holky měly dnes závodní premiéru.

 Domů jsme se dostaly až navečer, což by nevadilo, nebýt zítra pondělí :-(.

Videa momentálně nemohu zpracovávat, neboť můj počítač vstoupil do časově neomezené stávky za nejméně dva volné dny v týdnu. Ještě zkusím "vyjednávat", zda by jeden nestačil...