Začnu hádankou.  Má to 4 kola, 4 ruce, 20 noh, 2 klece, asi 28 zavazadel a po dálnici to míří směr Oderské vrchy. Co to je?  Pochopitelně- Panáčovky se smečkou jedou do Větřkovic na tábor.

    Letošní větřkovický agi- tábor by se dal charakterizovat jako : MAXIMÁLNĚ RELAXAČNÍ (pokud jde o "psyché") a MAXIMÁLNĚ ZÁHULOVÝ (pokud se fyzična týče) Potýrat své tělo každodenním drcením na parkuru se rozhodlo tentokrát díky pozdní propagaci jen málo psovodů. Proto obvyklá relaxace byla ještě více relaxační ( rozuměj- méně štěkotu a mumraje) a obvyklý záhul ještě záhulovější (nízký počet cvičících ve skupinách dával instruktorům možnost intenzivnější buzerace...zvlášť, když mým "nadřízeným" byla  vlastní dcera :-( ). Sníženou dávku "vzrůša" dorovnávala přítomnost patterdale teriérky Sáry, kterou Eliška vzala snad právě z tohoto důvodu. Sára "dorovnávala hladinu vzrůša" naprosto spolehlivě. Hned první den se pokutálela s Anninkou v klubíčku a vyvázla s šrámem na uchu. Typická teriéří povaha zapadla skvěle jako puzzle s Andulčiným teritioriálním chováním. Přítomnost Sáry byla zárukou permanentního tutlání psích sporů, případně ošetřování uštědřených inzultací.

  Nestoudná vedra, pronásledující nás posledních několik týdnů, byla snad nenávratně pryč. Hopskat jsme si mohli v příjemných pětadvacítkách. Abych na sobě popracovala  co možno nejvíce, přibrala jsem si k běhání s Andulkou i zasloužilou reprezentantku Kessie. Ann byla stále ještě v "poháracím" období, což přeloženo znamená - lenivá, pomalá, protivná a žravá. Osmiapůlletá šeltinka vzala pořádnému zařádění si na překážkách zavděk. S chutí a přehledem spolehlivě probíhala všechny krkolomné nástrahy Eliščiných parkurových pastiček. TAKTO nám to spolu šlo.

  Ve volném čase jsme s Annie vyrážely hojně do okolní přírody. Pozdravit vypuštěný rybník- každoroční zdroj příjemného koupání, pobloumat lesem, toulat se do polí. Kochaly jsme se a...lovily beze zbraní.

 Sečteno, podtrženo : Užily jsme si to :-)

FOTKY ZDE