pacinky

Když je venku abnormální hic....


Ve dnech, kdy rtuť teploměru šplhá k vražedným  hodnotám přes 30 stupňů Celsia, vydáváme se pravidelně s našimi čoklíky k blízkému rybníku. Je od našeho domu vzdálen cirka 10 min. a hafani ho milují. Nezasvěcený pozorovatel by lehce nabyl dojmu, že není na světě lákavější činnosti než tahání ožužlaných gumových hraček z vody. Možná to tak pro naše psy i funguje. Za gumovou hračku ve vodě by položili život. Proto se u nás gumové pískací hračky těší nebývalé vážnosti a je jim přisouzena ta nejvyšší důležitost. Zejména pak v horkých letních dnech. A ty ( chválabohu) konečně přišly. Situace, kdy nemůžeme najít gumovou hračku , rovná se problému srovnatelnému se zapomenutým nákupem chleba nebo ztrátě klíčů. Letos nás chodí k vodě zase o jednoho hafana víc. Samozřejmě, že rybník navštěvujeme po částech. Temperament našich pejsků v celkovém počtu jejich smečky by byl jistě příčinou vyplašení všech ryb trpělivě posedávajícím rybářům a možná by došlo i na fyzickou inzultaci. To nehodláme riskovat. A tak si to šmarujeme na dvakrát či na třikrát. Aňa zprvu jen vyjeveně koukala, jak se její psí kolegové srdnatě vrhají do kalných vod a  nadšeným  hlasitým štěkotem žadoní o znovu a znovu se opakující odhody hračky. Jednoho dne se rozhodla zkusit to také. Po vzoru Kesky ( ta si libuje v obzvlášť razantních skocích) skočila do vodního prostoru a ten se nad ní zavřel.... Kapku jsem na břehu znervózněla, zda jsem ještě stále majitelkou australské kelpie, ale záhy se vynořily uši a hned za nimi i kašlající a pčíkající Ann. Nadšeně nevypadala. První seznámení s vodou nepatřilo k těm nejšťastnějším. Jelikož ale kelpie nerovná se posera, šla do toho Ann znovu. Opatrně, nedůvěřivě....ale šla:-). Z pozice majitelky většího počtu psů si dovoluji tvrdit, že Ann bude plavat a vodu milovat. Každý pes, který k nám přišel, ač zprvu nedůvěřivý, si ji zamiloval. Věřím tedy, že to tak bude i s Annie.

                                       

KRÁTERY NA NAŠÍ ZAHRADĚ

Jak už jsem se dříve zmínila, naši pejsci mají obzvláštní zálibu v hloubení zahradních kráterů. Pracují na nich celé dny a ze své vykonané práce mají radost. O nás - lidských členech smečky- se toto říci nedá.....posuďte sami.