Intenzívně si zatrénovat...
Psí holky před tréninkem....
V sobotu jsme vyrazily po dvou týdnech opět potrénovat do Sviadnova. Jely jsme v autě jako obvykle stylem " sardinky" a nestačím se divit, jaké kapacitní možnosti to naše autíčko má. Když se na místě dojetí začneme ládovat z auta, okolí nevěří. Naučila jsem se spokojit se cestou s několika málo čtverečními ( nebo vlastně krychlovými ) centimetry, se znemožněným výhledem ven a o ušpiněných svršcích nemluvě. Podobně jsou na tom vždycky i ostatní spolucestující. Už se nedivím Elišce, že mě nerada pouští za volant. Místo řidiče je totiž v těchto případech daleko nejpohodlnější. Umožňuje pravidelné nádechy a výdechy, nikde žádné tlaky na žaludek, žebra nebo krk, proto mě od sezení za volantem odrazuje jen tíživý pocit zodpovědnosti za to množství všeho živého uvnitř, takže na sebe status " sardinky" beru dobrovolně.
Včera jsem odmítala mrznout jako minule, když nás bylo strašlivě moc a já se dostala na řadu jednou za hodinu a to na 5 min. Chtěla jsem trénovat opravdu intenzívně a to se mi také povedlo. Dokonce tak, že v odpolední části jsem musela svým nohám domlouvat neb se pode mnou samovolně podlomovaly. Frajerka jsem běhala s Annie, Bárou a odpoledne i s Kessy. Situace, kdy jsem hodinu stála a 5 min. běhala se zdánlivě otočila a já měla pocit, že je tomu právě naopak. Než jsem stačila zpacifikovat svůj zmožený pajšl, už jsem pádila na parkur. Odpoledne bylo krušné. Málokdy v životě jsem cítila takovou únavu jako právě včera. Myslím, že podobně na tom byly i Eliška a psice Annie, Bára, Kessy a Nyx. Cesta zpět byla ještě zajímavější než všechny předchozí. Vezli jsme totiž jistou zásilku obrovských rozměrů. Ta zabírala celý kufr, takže jestliže cestou tam jsem zmínila krychlové centimetry, do Ostravy jsme přijížděli už jen na milimetrech prostoru.
Doma nás čekala vůně něčeho smaženého....zlatý táta nám připravil večeři. Místo abych to po koupeli a papání zalomila, nedalo mi to a zpracovala jsem videa...zatím aspoň část s Annie. Na Barunce popracuji v nejbližší době.
5. únor byl pro mě dnem intenzívních zážitků....intenzívní trénink, intenzívní únava, intenzívní mačkání se v autě, intenzívní vůně večeře, intenzívní práce na videu a nejintenzívnější spánek.