Během 14 ti dní, co jsem se macešsky chovala ke svým webovkám, událo se doma několik novinek.  Především prořídly řady našich hlodavých děcek. Dva "střapáči" si to hlodají už ve svých nových domovech. Snad zahrnuti láskou a pozorností zrovna tak jako tomu bylo u nás. I když péči naší Evky bude kdokoliv konkurovat jen ztěží. Lásce ke svým morčatům naprosto propadla. Stará se o ně předpisově- možná až příliš. Úzkostlivě dbá  na jejich hygienu a obden provádí kompletní dezinfekci obou klecí, morčátkům dopřává luxusní požitek pobytu v seně s příměsí sušených aromatických bylin  a odborně přistupuje i k tvorbě jejich každodenního jídelníčku. Když odpomůže lednici od veškeré zeleniny, vrhá se do špajzu a odměřuje vločky (světlé i tmavé), doluje piškoty, na okně suší staré pečivo a nakvašeně brblá, když si dovolíme ho podarovat raftákům. Tudle uhodila Eliška hřebíček na hlavičku, když prohlásila, že v naší rodině kdo není morče, nemá šanci uzmout z lednice nějaké ty vitamíny. Na argument, že venku je v tomto období přece spousta zeleného, pro morčata ideálního krmiva, jsme posíláni do háje a nařčeni z lakoty a nepřejícnosti morčátkaům podávat  pestrou stravu. 

  Agáta i její dospívající synátor jsou vymazlení každodenním hlazením a laskáním. Agáta je možná i připravena ke zkoušce z genetiky, když asistuje Evce u celodenního biflování. Poslední děcko u nás zatím zůstává a začínáme si na něho zvykat. Kdyby se ale objevil vážný zájemce, jeho přestěhování do dobrých rukou stále ještě není vyloučeno.

  Novinkou je i nastěhování nových nájemníků pod naší střechu. Jedná se o jakýsi druh opeřenců, kteří si udělali hnízdiště v naší kuchyňské digestoři. Zprvu nesmělé capkání bylo brzy vystřídáno energickým pobíháním a záhy také švitořením neidentifikovatelným pro konkrétní ptačí druh. Bylo zvláštní, když u ranní kávy se ozývalo rytmické ťukání drápků po plastovém podkladu a do toho sem tam začiřikovala ptačí melodie. Dobrý týden jsme takto "soužili" a pak to najednou skončilo. Ticho, klid, žádný pohyb. Možná tady byli mrňousci rušeni hlasitými psími projevy...kdo ví?  Na ten týden s opeřenci v digestořové rouře však budu určitě vzpomínat.