No, to jsem si mohla myslet. Je 4. července, 5:37 a naši psi absolutně nevzali na vědomí, že mi nastala doba prázdnin, kdy nemusím brejlit na svět už od 5  ( i když jsem ranní ptáče, vše má své meze ). Beru si tedy svou dávku Penicilinu a usedám k datlování neb datlovat je rozhodně co.

  Včera jsme se vrátily s Elis, Nyx a Andulkou z agi víkendu- celkem mega akce Moravia Openu. Jeho druhý ročník se, stejně jako ten první, konal v Rožnově pod Radhoštěm v nádherném prostředí tamního fotbalového stadionu s umělou trávou, v prostředí obklopeném horami, v čistém vzdoušku, s Bečvou přímo pod nosem. Eliška s Nyx závodily, jinak jsme s Elis pomáhaly se zajištěním "pořadatelské služby", Annie se rekreovala.

  Narozdíl od loňského 1. ročníku, kdy na nás slunko pralo, pot se z nás jen řinul a vydržet celý den " na place" bylo jako vydržet v pekle, letošní ročník  prověřil pořadatele druhou extrémní zkouškou. Od pátku spadla rtuť teploměru k nízkým 13 st.C a v průběhu víkendu sestoupila i níže, k  tomu celý pátek a celou neděli pršelo. Naštěstí jsme byly ubytovány v teple hotelu přímo na stadionu. Upřímně jsem litovala všechny stanující.

  Běhat se začalo už v pátek a to zkouška. Elis s Nyx si vedly moc dobře. Vybojovaly si dokonce stříbro. Podívaná na všechny ty běhy byla suprovní.  V sobotu jsme vstávaly opět do deště, ale v průběhu dne se  trochu vyjasnilo, chviličku vykouklo i sluníčko. Mezi pořadatelskými úkoly se našel čas i na provětrání Anninky. Seznámila se nejen s novým ( tedy vloni zde byla taky, jen ještě jako mrňavá ) prostředím, ale taky s novými pejsky- třeba kelpií Ebi od Lucky ze Slovenska, byla se podívat i Argita, takže Ann nepřišla zkrátka. Povinně se pak podívala na několik běhů kolegů- largů, aby viděla, jak má pejsek běhat, vzala jsem ji rovněž na vyhlašování výsledků, aby viděla, jak je příjemné účinkovat na slavnostním vyhlašovacím ceremoniálu a dostávat mňaminky a medaile :-D.

   Od pátku večera  mi trochu dělal starost bolavý krk. Myslela jsem, že se tak hlásí nachlazení, jenže noc ze soboty na neděli už byla krutá. Zimnice a v krku žiletky. Ráno pohotovost a angína jak vyšitá. Penicilin. Pořadatelskou službu jsem tedy trávila místo na place, v posteli hotelového pokoje s Ann v nohách. Počasí se v neděli vyřádilo nejvíce, je fakt, že venku bych se opravdu dorazila. Husté provazy deště a zima jak v psinci. To byl poslední den na Moravia Openu. Vytrvali ti nejstatečnější a nejodolnější. Spousta týmů se odhlašovala, balila, odjížděla. Myslím, že to byli ti normálnější. Nejprdlejší nadšenci zůstali a běželi i v těchto nelidských a nepsích podmínkách. Samozřejmě i Eliška s Nyx. Byly moc šikovné, ke zpracování videí se dostanu jistě co nejdříve to bude možné.

  Takže : super super akce, bohužel se špatným počasím a subjektivně maličko pokažená mou angínou ( 5 let nejsem nemocná a zrovna 1. července....:-( ), ale už teď se těším na 3. ročník. A co mě hodně mrzí- že jsem pro nemoc skoro nefotila :-(. Příští rok to ale docela jistě napravím.