To, že jsem jistou dobu skoro neaktualizovala, má na svědomí stále chybějící čas. Honičku v práci stíhá honička doma, většinou, když konečně zbývá pár minutek, zjistím u počítače, že je třeba vyřídit ještě nějaký ten mail a pak už ani hlava nefunguje k tomu, aby vůbec něco na stránky vyprodukovala...Vůbec nepochybuju, že takto to má převážná většina z vás. Životní tempo je ubíjející.

    S Barunkou a Annie pracujeme, jak to čas dovolí, jediné, co se úporně snažím nešidit, jsou dlouhé procházky po lese. Je to i v mém vlastním zájmu. Annie se na malou chvíli unaví a než se zvetí, nemusím přemýšlet, jak ji zaměstnám. Sem tam procvičíme něco z poslušnosti, absolvovaly jsme celodenní intenzívku na cvičáku, doma nacvičujeme nejrůznější psí kousky. Taky jsem se všemi našimi  pejsky provedla jeden test, ve kterém neobstáli příliš lichotivě, ale k tomu se snad dostanu....je třeba zpracovat video.... V hlavě mám připraveno povídání o historii jedné židle- jak jinak než v souvislosti s pejsky. Nedávno jsme s Eliškou dostaly "kartáč" za pobíhání našich pejsků po soukromém pozemku....i o tom hodlám napsat, chystám článek " Rok s kelpií" no a Anninčino ranní snídání "hrou" nemůže chybět. Takže zatím aspoň malá ukázka našeho tréninku " jen tak". Zde