Minulý týden jednou takhle navečer za mnou přišla Eliška. V ruce držela sklenici s vodou. " Podívej se, co jsem na sobě chytla? " pronesla tajuplně a skleničkou mi zašermovala přímo před nosem. Neochotně jsem vzhlédla od počítače, abych tu zajímavost uviděla. Ve sklenici plovalo nějaké zrníčko. Při podrobnějším zkoumání ( znovu jsem se utvrdila v tom, že brýle budou v nejbližší době nutností ) jsem vypozorovala u zrníčka droboulinké nožičky až jsem konečně zrníčko identifikovala docela. Blecha !!! " Elino, " vzhlédla jsem k ní polekaně, " vždyť nám zablešíš celou smečku ! " Odpovědí mi však byl jen znechucený pohled s nulovým humorným nadhledem. Následující dny to vypadalo, že na Elis zabloudila jen nějaká blecha- tulačka, psi nevykazovali žádné známky zvýšeného drbání, takže jsme prohlédli pejskům srst a když jsme nic neobjevili ( to dnes skoro nechápu ),celou záležitost jsme uzavřeli. Vážení, byl to však klid před bouří. V neděli večer se z obýváku ozvalo hlasité klení. Příčinou byla jedna statná hopsavá cizopasnice, která si udělala doskočiště z tátova stehna. V jeho rozlíceném  huhlání jsme zaslechli cosi o baráku plném čoklů, nenormálnosti a blechách. Poslední kapkou ale bylo mé pozdně večerní trojčení u zrcadla, když se jedna povůrka rozhodla pošpacírovat mou nebujnou kšticí. Zážitek vskutku exkluzívní....:-D. Teď už o tom žádná, parazitům je třeba vyhlásit nemilosrdný boj. Při počtu 6 ti psů to bude akce hodná celodenní dezinsekční bitvy.

   Smečka byla předně dostatečně vyvenčena, aby pak mohla celé odpoledne v klidu schnout doma. Odblešovací akce se spolu se mnou zúčastnila i mladší dcera Eva. Spolu s ní jsme nejdříve vzaly do parády Nyx. Byla hodná a koupel trpělivě snesla. Po ní nastoupila do lázní Annie. Strašlivě trpěla - asi za všechny své hříchy-a na všechny strany okolo házela smutné pohledy, aby všichni viděli, co hrozného musí snést. Barča byla u koupele hodná, po následném oschnutí se ukázalo, jak akutně by potřebovala vytrimovat nebo ostříhat. Bobinka a Kess si u koupání a následném sušení ručníkem rytmicky povrkávaly, zato starouš Bert si celou procedúru užil- možná si myslel, že dostal na  stará kolena lázně.

   Vykoupání hafanů bylo však jen jednou- tou příjemnější- částí celé akce. Bylo třeba dát do pucu veškeré deky, pelíšky, vystříkat antiparazitním přípravkem koberečky, potahy, Bobininu šatnu a vše, kde by hopsavé potvory mohly zalézt. Byla to práce až do večera. Dalo by se říct, že vánoční úklid je proti tomu jen takové úklidové pošudlání. Domácnost tak tedy měla také " lázně", zato pračka tu nejtvrdší dřinu. Za celé odpoledne se nezastavila a i následující dny byla nucena nastoupit k prodlouženým směnám.

   Naši  hafani nenesou svůj charakteristicky psí pach, stali se z nich dočasně navonění frajeři. Nebude dlouho trvat, než na některé z procházek najdou zdechlou žížalu, přejetého ježka nebo něco ještě horšího, aby na nesnesitelný smrad šamponu mohli plácnout svůj oblíbený "parfém" .

   Doufám jen, že blechy se budou dlouho našim pejskům vyhýbat. Často bych takové odpoledne mít vskutku nechtěla.

Více fotek ZDE