Sotva jsem poznamenala, že se u nás relativně nic zvláštního  neděje, přišla neděle, trénink v koňské hale , ale hlavně Annie zase něco vymňoukla. Tak tedy postupně. Od rána byla Andula plna energie. Vytrvale mi chodila za zadkem a okázale upozorňovala, že v hubě drží plyšáka, tahátko či hadr. Občas jsem se s ní potahala, většinou jsem ji ale odbyla s tím, že odpoledne se vyblbne dosytosti. Než na celé odpoledne vypadnu, měla jsem v plánu uvařit oběd a maličko " pošimrat" domácnost. Okolo 10 hod. se Ann někde zdekovala a já, spokojená, mohla vklidu plnit své povinnosti. Najednou se z přízemí ozval ječivý hlas Elišky. Rozčileně hulákala neartikulované skřeky až jsem znejistěla, co že se to vlastně děje a zda nepotřebuje pomoc. Tu sice nepotřebovala, ale zato na mě naštvaně houkla, že Annie sežrala smečce poslední asi 3kg granulí. Nepozorovaně se proplížila špatně uzavřenými dvířky dolů do garáže a jala se hodovat. Když se přivalila nahoru, vypadala, jako by ji popíchaly včela po celém těle. Spokojeně funěla, huba se jí usmívala, zdálo se, že absolutně nechápe důvod mého láteření. Popadl mě děsný vztek, ale už se nedalo nic dělat. Tři a půl hodiny po hodech se začalo trénovat. Divím se, že psisko vůbec přeskočilo překážky. Nic jsem jí ale neodpustila.Snaha, ta možná i byla, ale dovedu si představit, že hladová by podávala výkony mnohem mnohem lepší :-(. Příště to budu muset víc pohlídat..Ann má ke krádežím evidentně sklony. Seznam ukradených ( a některých naštěstí zachráněných) věcí : pilulka hlívy ústřičné, knoflík, miska na žrádlo, ponožky, rohlík, vařečka, šulíky do uší, houbička na nádobí, reklamní letáky, noviny, televizní ovladač, bezprizorně se válející vodítko, pastelka ( ne jedna) atd atd....Věci, které nelze pozřít ( i když pozřít lze v Anninčině podání skoro vše) samozřejmě po zpracování ochotně vrátí. Mít v baráku víc e místa, založím muzeum kelpiích řemeslných a uměleckých  výtvorů.

Video se sudovitou Ančou ZDE